BLOG POZASTAVEN - NA NEURČITO

Povídky




Jednorázovka: Jedna smutná

Chceš povídku na přání?:) Klik sem :)

Chceš spřátelit?:) Klik sem :)

Pokud chceš napsat nějakou reklamu, tak jedině SEM!

Bláznivý život dvou holek 3.díl

6. listopadu 2012 v 19:01 | Narumi a -Nik- |  Bláznivý život dvou holek
Táák... a je tu další díl :) Máme ho s Nikou napsaný už delší dobu, ale až teď ho jsem přidávám.. Tak snad se vám bude líbit :)
Užijte si ho :))

Vaše Narumi



"Promiň zmrzlinko. Neměl jsem v plánu, jsem jít. Ale Debí mě přesvědčila."
"Ty myslíš tu chudinku, co furt žere? Nechápu, proč se s ní bavíš a .. i s timahle." A ukázala na Jess a Beccu. Becca se zatvářila jak vrah, ale jenom se otočila a odešla někam pryč. Jess na ní jenom koukala, až potom si uvědomila, že by jí měla zastavit. Bohužel Becca byla pryč.
"Debí! Co budeme dělat? Já to tu neznám, a ani ona! Kam mohla jít?" Děsila se Jessie. Debí jí uklidňovala, že se určitě do večera vrátí domů.
"Och promiň,řekla jsem snad něco špatně?" zeptala se povýšeně.
"Ale vůbec ne,jen chtěla na toaletu" odsekla Jessica.
"A vůbec,my se ještě neznáme..Jsem Jessica a ty jsi?"
"Css..Ty mě neznáš,jak to myslíš,mě zná přece každý..Já jsem Cecille a vyhrála jsem tu už 2 soutěže královny krásy po sobě." řekla hrdě.
Z toho, jak to řekla se Jess musela ze všech sil ovládat, aby se nezačala válet smíchy po zemi.
"Cecille, panebože Cecille!" začala jásavě ječet další podobná barbie a když ji Cecille uviděla:
"Áááááá´!" mávala rukama a ječela, jakoby viděla boty od Versace za 75% slevu.
"Konečně jsem tě našla, víš,že musíme jít." řekla namyšleně kamarádka, když jí dala letmé polibky na tvář s tím krasozvukem "mucq".
"Jistěže, nebudu s vámi ztrácet čas, musím jít na pedikúru a ještě do salónu krásy. Zatím pa ty můj Ďáblíčku." políbila Charlieho a ten byl očividně rád, že už odešla.
Po jejím odchodu Jess prohlásila.
"Ó můj bože, viděli jste to...ÁÁááááááá!" a udělala stejný pohyb, co holka před ní. Všichni začali brečet smíchy a pak jim vlastně došlo, co je s Beky.

Slunce začalo zapadat. Všude okolo byli jenom stromy v barvách podzimu. Nikdo o ní nevěděl. Nikdo nevěděl kde je.
"Proč? Proč zrovna já? Byl tak milý, přátelský a vypadalo to i že má zájem... a pak se tam objevila ta fuchtle. Nevím co si teď mám myslet. Cítila jsem se tak skvěle a všechno se to pokazilo. Už se na něj nepodívám. Už s ním nebudu mluvit. Nikdy! Nemá to cenu... Vždycky to dopadne stejně." vzdychla si Rebecca. Uviděla lavičku a šla si na ní sednout pochvilce se rozbrečela.
"Už se stmívá... Měla bych najít nějak cestu domů nebo ke škole." řekla si sama pro sebe, zvedla se z lavičky a vyrazila přímo za nosem.

"Kde asi tak může být? Mám o ní strach, nemám nikoho jiného než ji." řekla úplně zničená Jessie.
V tom najednou zvoní mobil...
"Beky, Beky jsi to ty? Prosímtě kde jseš? " vyplivla ze sebe Jessica a slyšela Bečin rozechvělý hlas.
"Jsem před školou, prosímtě, zajedeš pro mě?"
"To víš, že jo..Je tu se mnou Debí, tak mi ukáže cestu. Vydrž tam!"

"To né, Beky..." Zadívala se na ní lítostivě Jessie. V tu chvíli viděla Bečin zvedající se ubrečený výraz. Nateklá víčka, cukající se rty a rudý obličej.
"Beky,pojď sem. " řekla jí a silně si ji přitiskla k sobě..
"Já už s ním nikdy nepromluvím!" řekla ubrečeně.
"Všechno se to nějak vyřeší, uvidíš." utěšovala ji Jess. "Pojď, je čas jít domů, potřebuješ se vyspat!"
Opatrně ji zvedla a dovedla do auta.
Doma jí uvařila horkou čokoládu a čekala, dokud se nevyhrabe z koupelny. Samozřejmě se slzami v očích.
"Jess... Proč se to muselo stát mně? Co jsem komu provedla? To jsem tak hrozná nebo já nevím, co si mám myslet. Čemu a komu věřit." řekla chvějícím se hlasem Becca. Jessie ji objala a utěšovala, že všechno bude dobré.
"Já sním nepromluvím. Prostě už ne. Chápeš mě viď?"
"Jasně, že tě chápu Beky. Neboj, všechno bude dobré. A tu fiflenu, kdyžtak zmlátím, jestli budeš chtít."
"Nemusíš být tak krutá."
"Prosimtě.. Aspoň by se jí rozsvítilo v té cukrové hlavě!" Becca se jenom zásmala.
"No vidíš, že to jde. Pojď, půjdeme se navečeřet." řekla a pomalu se vydala ke schodům.

Takhle, jak se Beky nípala v jídle, ještě neviděla. Jakoby ztratila chuť k jídlu.
"Něco ti povím..." začala Jessica. "Ta holka..Jí se ani tak říkat nedá..Je to psychotická nanynka.. A víš co? Charlie s ní není proto, že by jí měl rád. Bylo to na něm poznat. Když mluvila, nedíval se na ní. Když u něj stála, nedal jí ruce kolem pasu. Prostě nemůže ji milovat. Řekla bych, že s ní je jen proto, že neví, jak jí to má říct! " vynadávala ze sebe naštvaně Jessica.
"Hmmm." řekla tiše Becca.
"Víš, proč ti to neřekl?" zeptala se Jess opatrně.
"Protože kdyby ji měl rád, bude se s ní chlubit. Ale podle mě má oči pro někoho jiného!" dodala povzbudivě.
"Pro koho?" zeptala se suše Beky.
"Hele, já vím moc dobře, že sis nikdy nevěřila. Ale zkus věřit alespoň ty mě.. Viděla jsem, jak se celý den na tebe díval, jak se usmíval. Taky jsem slyšela, co říkal a věř mi...." chytila ji za ruku a upřeně se jí zadívala do skleněných očí
" Líbíš se mu!" dodala konečně..
" A má důvod.. Jsi chytrá, hezká, hodná a nejsi žádná nagelovaná slepice!"
Beky jen zakroutila nevěřícně hlavou a pokračovala v jídle.
"Vím, že mi nevěříš, že mě budeš ignorovat. Ale dej na mě! Určitě to tak je! Ikdyž tomu teď nevěříš." řekla s úsměvem Jess. Becca se jen chabě pousmála.

Crrrr! Opět ten strašný zvuk.
"Becco, jdeme vstávat." řekla utahaně Jess.
"Nevím jak ty, já už jsem vzhůru. Vlastně jsem ani nespala moc." řekla Becca a zaplula do koupelny. Jessie si řekla, že nemá cenu to teď asi moc řešit, že by to stejnak nevyřešila. Šla tedy dolů udělat snídani. Palačinky se zmrzlinou. Věděla, že Rebecca je má strašně ráda.

Už měla skoro snídani snědenou, když se teprve Bek vyhrabala z koupelny. Nikdy nepochopila,co tam tak dlouho dělá.
"Už jsem myslela,žes tam uklouzla po víně." zachechtla se Jess.
"Jestli si myslíš, že mi palačinky zlepší náladu, tak ses sekla!" odvětila Bek. Ale bylo poznat, že jí kapku potěšení přeci jen dodaly.

"Dnes řídím já!" navrhla Jessica a Rebecca nebyla očividně proti. Dalo by se i říct,že byla ráda.
Ve městě už nebyla ani zácpa,jako předchozí ráno, ale stále to vázlo.
"Prosímtě..co máme první hodinu?" Začala konverzaci Jessica,jak už bylo jejím zvykem
"Tělák." zasyčela bez zájmu zamyšlená Rebecca.
"No tak to není kam spěchat." odfukla znuděně.
Během chvilky, ale stáli už u školy. Sebrali všechny své věci a šli do šatny pro tělocvik.
"Ani nejdeme pozdě." řekla Becca.
"To je pravda." Jess si všimla, že Becca se trochu uklidnila, ale jestli on na ní promluví bude mít chuť někoho roztrhat na kousky.
"Už se cítíš lepší?" zeptala se opatrně Jess.
"Pořád jsem na něj naštvaná, ale na ty, za to nemůžeš. Takže budu v pohodě." usmála se na ní.
"Jsem ráda. Bylo to složité. Ikdyž to trvalo jenom chvilku." a zasmála se.
"Tak holky,neflákejte se, ruce na prsa a na svý a jedem!" popoháněla je trenérka.
"Teda, docela záhul." vydýchávala ztahaně Rebecca.
"Já..už....ne-mů-žu!!" vyplyvla Jessica, která se po uběhlých kolech zřítila k zemi únavou. Lapala po dechu, jelikož nikdy nebyla stavěná na dlouhé tratě, spíše na sprinty.
"No tak Jess, nádech, výdech!" povzbuzovala ji Debí, která se opět smála jako narcis.
"To se ti řekne!" odvětila naštvaně Jessica.
"Konec přestávky, jdeme posilovat!"
"Néééééé!!!" ozvalo se sborově...

"Bože to byla zase hodina!" stěžovala si jako obvykle Jessica.
"No to mi povídej." přitakala Debí.
Najednou Beky ztuhla a stála jako přibitá s vražedným výrazem ve tváři. Jess zbystřila a hned s Debí věděly, o co jde. Na chodbě potkaly Charlieho.
Najednou se Becca zničeho nic usmála prošla kolem něj jakobyho ani neviděla. Podle Jess byl pro ní vzduch.
"Becco!" zakřičel na ní Charlie, ale ta vůbec nereagovala. Šla prostě dál a pak zmizela do třídy.
"Tohle bude hodně zajímavý. Jestli jí něco znovu udělá, tak ho rozsekám na malé kousíčky, protože s ní vydržet je docela těžký." řekla Jess, když ještě stáli od Charlieho dál.
"Bylo to zní opravdu tak zlý?"
"Dost. Byla vzteklá i na mě. až tady ve škole se trochu uklidnila. Ale hlavně říkala, že už sním nikdy nepromluví."
"Ouu... Máš pravdu. Tohle bude ještě hodně zajímavý." řekla Debí a ukousla si sušenky co měla v ruce.
"Tak žáci, renesance vznikala zač....." učitelka si mlela svoje, ale Jess se v hlavě honilo něco důležitějšího. Při pohledu na Bek, která seděla vedle ní, ji obdivovala. Jeden den se vybrečí a ten druhý, je jakoby se nic nestalo. Raději se ale problémům vyhýbala, než aby je řešila a bojovala za ně.
"Tak slečno, co nám k tomu povíte?" zeptala se vyučující přímo Beccy.
"Renesance byla umělecký sloh,který..." odpověděla automaticky Rebecca. Jessica mohla jen žasnout nad tím, jak klidně vždy na vše zná odpověď. Ale v osobním životě to má těžší.
Při otočení se za sebe zjistila,že Charlie se neustále dívá Bečiným směrem.
"Tušila jsem to.." pomyslela si Jess. Pootočila se na druhou stranu a opět viděla něco "neobvyklého". Debí si nenápadně ukusuje toustu zespod lavice.
Pak se náhle otočila, a pokusila se vnímat chod hodiny.
"Dobře žáci, za 5 minut nám zvoní. Do zítra si přečtěte Hamleta." řekla učitelka. Všichni se zbalili a chystali se na další hodinu.
"Jessie? Teď máme matiku viď?"
"Jojo, prý se učíme lineární funkce. Nic složitého. Ty to zvládneš během chviličky." usmála se na ní. Pak pokračovali dál v rozhovoru, dokud je nevyrušila Debí.
"Pořád na tebe kouká Beky."
"Ať si kouká. Mě je to fuk." řekla v klidu Becca. Debí se s Jess na sebe jenom koukli.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Bey Bey | Web | 6. listopadu 2012 v 20:18 | Reagovat

Boží-ží-ží!^^

2 Tissa Tissa | E-mail | Web | 11. listopadu 2012 v 20:27 | Reagovat

Ahoj.. měla jsem od tebe komentář na blogu, že bys chtěla spřátelit... bohužel už nespřáteluju.. nemám pak čas SB obíhat.. promiň :)

3 Ráďuše Ráďuše | Web | 12. listopadu 2012 v 21:41 | Reagovat

Mám tokový pocit, že si pamatuji :) Každopádně nemám nic proti tomu,abych si na seznam připsala znovu, moc ráda si tě napíšu a přidám :)

4 Ráďuše Ráďuše | Web | 12. listopadu 2012 v 21:57 | Reagovat

Mimochodem moc pěkná povídka! (Ještě nikdy jsem neslyšela výraz "uklouzla po víně" :D )

5 Natsumi Natsumi | 13. listopadu 2012 v 17:00 | Reagovat

Jistěže si tě přidám :-), krásný blog, spousta povídek a anime... :-)

6 Skřítek Skřítek | Web | 15. listopadu 2012 v 12:18 | Reagovat

Ahoj :D :) jasně že ráda spřátelím :)

7 Uchiha Sakura Uchiha Sakura | Web | 16. listopadu 2012 v 16:40 | Reagovat

hej jenom mi napiš napiš na blog, jak si sama sebe představuješ v anime, jinak tu povídku asi nedám :-D  :-)

8 Uchiha Sakura Uchiha Sakura | Web | 16. listopadu 2012 v 19:27 | Reagovat

a postava? vlasy a pod..?

9 Uchiha Sakura Uchiha Sakura | Web | 16. listopadu 2012 v 19:27 | Reagovat

:-D  :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama