BLOG POZASTAVEN - NA NEURČITO

Povídky




Jednorázovka: Jedna smutná

Chceš povídku na přání?:) Klik sem :)

Chceš spřátelit?:) Klik sem :)

Pokud chceš napsat nějakou reklamu, tak jedině SEM!

Jedna smutná - ze života

13. prosince 2012 v 19:38 | Narumi |  Jednorázovky
Tuhle "povídku" jsem napsala asi v říjnu nebo v listopadu... Byla jsem zas nešťastná, jako většinu svého života. I když už je to lepší, tak jsem se stejnak rozhodla, to jsem dát.
Je to o malé části mého života, tak zajímavé čtení, pokud budete chtít ;)




Už se to tu zas objevilo. Špatná nálada co mi znepříjemňuje život. Aby, jste mě pochopily, můj život je docela zvláštní. Do svých deseti let jsem si žila krásně. Sice jsem byla samotářské dítě, ale nějakou tu kamarádku jsem měla. Ale pak se to pokazilo. Všechno v jednom roku. Našla se mi silná alergie na pyly, astma, rozostřené vidění a dostala jsem rovnátka. Postupem času se to zhoršovalo. Lidé se mi dost často vyhýbali a neměli mě rádi. Nebyla jsem moc společenská. Byla jsem uzavřená sama do sebe. Byla to chyba, kterou jsem neuměla opravit. Jediné na co jsem se zmohla, byli výsledky ve škole. Učila jsem se ve všech volných chvílích. Jenom jednou za týden jsem to neudělala. Byla to neděle večer. Chodila jsem do tanečních a opravdu se bavila. Při první prodloužené jsem ho potkala. Kluka, co chodil s mojí nejlepší kamarádkou dříve. Teď tam jenom tak stál a bavil se s přáteli. Nemohla jsem od něj odtrhnout oči. Vypadal pořád stejně krásně, jako dřív. Jediné co se změnilo, že jsme oba dva vyrostli a trochu zestárli. Po nějaké chvilce ke mně a mé kamarádce přišel. Ona se nikdy nezměnila a byla stejná. Proto jí poznal. Zatímco já jsem vypadala úplně jinak, než si mě pamatoval. Jako malá, jedenácti-letá holčička, jsem měla hnědé a dlouhé vlasy. Zatímco teď jsem měla krátké černé vlasy s červenými melíry. Díval se na mě s takovým zvláštním pohledem.

"Už mě nepoznáváš, že?" řekla jsem se s úsměvem, ale v očích bylo vidět, že jsem zklamaná. Ale on mě pozdravil přezdívkou, jako mi všichni ze skautu říkali. Ano, jsem skaut, ale to neřešme. Strašně mě to potěšilo. Za ten večer, jsem s ním mohla párkrát tancovat. Po nějaké době přišla doba pro druhou prodlouženou. Těšila jsem se, že ho zas uvidím, ale nepřišel. Měla jsem pocit, že mi srdce puklo. Ale všechno se to změnilo, když přišel čas pro věneček. Závěrečné ukončení tanečních. Srdce se mi úplně rozehřálo, když jsem ho viděla. Nejdřív jsem ho nemohla ani pozdravit, protože jsme museli mít něco jako promenádu, ale po prvním tanci, jsem si řekla, že za ním půjdu. Nikde jsem ho nemohla najít. Trošku jsem byla sklamaná, ale třeba s někým tančí. Šla jsem si tedy koupit pití a zrovna když jsem vcházela zpět do sálu, tak jsem do někoho vrazila. Než jsem si stačila uvědomit do koho, tančila jsem s ním. Vidět jeho krásné oči a úsměv, pro mě byli potěšením. Nikdy víc jsem nebyla šťastná.

Zpět do reality. Tohle všechno by bylo krásné, kdyby to vyšlo. Já, protože jsem nikdy k nikomu nic takového necítila, jsem byla trochu vystrašená. Řečeno, tlačila jsem na pilu. Potom, když jsem mu chtěla nechat čas, přestal semnou mluvit. Nesnažila jsem se něco dělat. Bylo pro mě na jednou těžké s ním mluvit. Jeho pohled hovořil za vše. Měl ke mně jakoby odpor. Rvalo mi to srdce na kousky, ale horší bylo ho vidět až o půl roku později. Měl holku, což mi tolik nevadilo, ale ta holka. Byla to jeho nejhorší volba v životě. Kdyby si vybral kohokoliv jiného, dopadlo by to mnohem lépe.

A až teď si uvědomuji, že kdybych předtím mu v tom životě zůstala, nedopadl by tak. Pokaždé když jsem ho s ní viděla, vypadal smutně. Jeho oči nevyzařovali žádnou radost, štěstí, lásku. Vůbec nic. Byl v nich jenom smutek. On se díky ní i změnil. Dříve býval veselý a milý na každého. Komukoliv pomohl, když to potřeboval. Ale teď? Díval se na všechny jenom s opovržením. Veselý už nebýval a k lidem byl milý, jenom když to bylo nutné.

Sama jsem teď smutná. Mám už sice pár skvělých přátel, zvlášť jednoho co mi opravdu přirostl k srdci. Ale každá hezká chvilka má své špatné stránky. Jako třeba ta moje. Právě jsem si vzpomněla na něj, co tak špatně dopadl. Na sebe, že jsem to mohla změnit. A že já jsem teď sama. Nikoho kdo mi mě objal a řekl, že všechno bude dobré a bude to myslet vážně, nemám. Někoho, komu by na mě záleželo. Miloval by mě, i s mými chybami. Nevadilo by mu, že nejsem každý den nalíčená. Nezáleželo by mu na tom, jestli mám pár kilo navíc nebo jestli mám dokonalou postavu. Měl by mě rád takovou, jaká jsem. Ale podle všeho to nevypadá, že můj nynější rok skončí šťastně. Třeba to příště bude lepší…
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Wichiten Wichiten | E-mail | Web | 14. prosince 2012 v 15:05 | Reagovat

Jo... láska je svině,a neštěstná je mnohonásobná svině... ale nikdy nezapoměn... Je jedno kolik máš přátel,hlavně měj člověka za kterým můžeš přijít kdykoli a s čímkoli....  ;).. víš že jsem zažila něco odobného?... sic eokolnosti atd. byli jiné,ale ve faktech se to neliší...

2 Ráďuše Ráďuše | Web | 14. prosince 2012 v 15:22 | Reagovat

Hezká povídka a co se týče tý lásky-někdy to není jednoduchý, ale pěkný na tomje, že nás může kdykoliv překvapit ;)

3 magika magika | 14. prosince 2012 v 20:23 | Reagovat

moc hezký,takoví až opravdu ze života,nesnáším když z veselího člověka se stane člověk který akorát tak opovrhuje druhý

4 Kasumi Kasumi | E-mail | Web | 15. prosince 2012 v 13:12 | Reagovat

Nojo.. láska :)

5 Nioru Nioru | E-mail | Web | 15. prosince 2012 v 19:38 | Reagovat

Musím ti zatleskat. jsi vážně odvážná holka, jen málo která osůbka by to takhle napsala. Ne každý má odvahu ukázat své chyby a ty jsi to právě dokázala. Sama z vlastní zkušenosti to znám. Taky jsem udělala věci, za které se vážně nechválím a které mě trápí. Proto ti musím říct, nebuď smutná a spíše se pouč ze svých chyb. :) Jsi super človíček a doufám že se to s tím klukem zase vylepší. Protože podle toho co tady o něm píšeš by si to zasloužil a zasloužila by sis to i ty ;) :)

6 Tereki Tereki | E-mail | Web | 18. prosince 2012 v 19:02 | Reagovat

Nami-chan! Bylo to tak nádherné Q,Q A co se týče lásky.. Neboj se.. Přeci jen se říká, že za každými překážkami čeká světlo.. Na tebe v tom světle čeká hodný a milý kluk, který tě bude milovat takovou jaká jsi.. Věř mi  vytrvej holka!!! :3

7 Sandra Sandra | Web | 21. prosince 2012 v 19:02 | Reagovat

To je nádherné, ale i smutné :D

8 Katie Katie | Web | 9. ledna 2013 v 15:54 | Reagovat

Strašne pekné napísané a také smútné a zároveň krásne :) a to spoznanie sa s ním bolo také rozprávkové :3

9 Sayuri-hime Sayuri-hime | E-mail | Web | 23. března 2013 v 21:02 | Reagovat

Tak to je moc krásná povídka. Sice hodně smutná, ale dobře se mi četla a v dokázala jsem ji prožívat. :)

10 naoki-keiko naoki-keiko | Web | 2. června 2013 v 14:08 | Reagovat

Krásná povídka...je smutná ale jestli je ze života? Myslím, že se přes to přeneseš, určitě :-D a určitě se najde někdo, kdo na tobě nebude vidět chyby a tak... :-) ale asi to bude chtít čas ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama