BLOG POZASTAVEN - NA NEURČITO

Povídky




Jednorázovka: Jedna smutná

Chceš povídku na přání?:) Klik sem :)

Chceš spřátelit?:) Klik sem :)

Pokud chceš napsat nějakou reklamu, tak jedině SEM!

Únor 2013

Narumi je opět zpět!

19. února 2013 v 18:53 | Narumi |  Moje sdělení
Ahojte!
Tímto článkem zas uvádím blog do chodu! Sice jsem tento týden zase doma, protože mí prášky, co jsem dostala proti srážení krve, dělají trochu neplechu, při odběrech krve... Vždycky pak jdu a vidím všechno nejmíň 4x a motám se jak ožrala a sama se na nohou neudržím :D ale potom se to zlepší :)
A proto blog rozjíždím :) Navíc... příští týden tady máme jarní prázdniny ( Huuráááááá! Trvalo to moc dlouho :D )

Chci se vás zeptat...
Mám přidávat třeba i něco o Sims 3 nebo tak..? Vím, že vás to nikoho asi nezajímá, ale já se stala docela vášnivou hráčkou ( lidi, který ji naštvou tam umírají hodně rychle! :D ) a pak taky hraju hry s koňmi :)
Takže bych sem dala ke stažení to sims 3 ( vím, je to nelegální, ale nejsem chodící boháč abych si to všechno kupovala :D )

Měli byste tedy zájem? :)

Narumi

Nová povídka! Ano čtete dobře!

10. února 2013 v 16:53 | Narumi a Akki |  Bradavická škola kouzel a bojových umění
Čtete správně! Nová povídka! tentokrát ode mně ( jak jinak že :D ) a od mojí kamarádky Akki! Ano, její jméno se píše s dvěma "k".
Naše povídka se bude jmenovat: Bradavická škola kouzel a bojových umění
Jak název napovídá, bude to na téma Harry Potter, Doufám, že se vám to bude líbit a budete se na ní těšit!

A tu je recenze:

Tři děvčata se rozhodnout přihlásit na školu kouzel a bojových umění. Všechny si rozhodnou pro bojové umění. Problém je to, že se zamilují do někoho z " hůlkařů" . Kouzelníci. Takzvaní nepřátelé ( při Jacabu), které musí chránit a nic s nimi nesmí mít. Co se však stane, když to poruší?

A hlavní postavy:
Angela Temperance Carterová ( Narumi )
Hannah Rossowá (Akki )
Amy Farah Koothrappaliová

Vedlejší postavy, které se tam budou vyskytovat hodně často :D :
Callum Cooper
Bob Mosby
Josh Hannigan

A samozřejmě tam vystupujou lidi s Harryho Pottera, ikdyž samotný Harry tam moc nebude :D

Narumi vás opouští nachvíli

6. února 2013 v 23:43 | Narumi |  Moje sdělení
Zdravím,
tak... podle toho názvu, asi chápete:)
Můj kotník, jak jsem vám vylíčila v minulém článku, byl na tom bledě... A víte co? On je na tom ještě hůř! Bolí čím dál víc.. kulhám hodně, a jsem ráda, že dojdu do k rodičům do pokoje. Bydlím v bytě 2+kk ( 2 místnosti, malinkatá koupelna, mini kuchyň a malinká chodba, prostě nic velkého ) můj pokoj je hned vedle rodičů, projdu okolo stolu a jsem u nich.
Zpět k věci... Zítra už jdu konečně ke svému ortopedovi, který ( jak doufám) mě pošle rovnou do nemocnice na operaci.
Řeknu vám... Strašně si přeju aby mě hned poslali na tu operaci.. prakticky už ani nechodím, pořád to bolí...
No.. Prostě když půjdu na operaci, nějakou dobu tu nebudu... Občas přidám třeba nějakou povídku, možná něco napíšu když budu v nemocnici, kdo ví?
Jinak mě tu neočekávejte...
Officiálně mám POZASTAVENO

Vaše Narumi

Nejradši bych se na všechno vykašlala...

1. února 2013 v 19:43 | Narumi |  Moje sdělení
Název článku přesně vystihuje jak se cítím... Mám pocit, že se mi všechno hroutí...
Poslední dobou zažívám jenom samou bolest... Nemyslím psychickou, na tu jsem si nějak zvykla a už to nějak nevnímám, mám na mysli fyzickou...
Na začátku listopadu jsem si kapku zničila kotník ve škole na schodech. Doma jsem to stáhla a nechala to být. Bohužel bolest byla pořád a občas i vetší, otok se nezmenšoval a objevila se modřina. Šla jsem tedy na chirurgii, kde jsem dostala zinkoklich nebo jak se to jmenuje. Nepomohlo to, tak mi dali ortézu a francouzské hole. Konečně jsem cítila úlevu. Bolest se aspoň trochu zmenšila a já si tu dobu užívala. Potom mi jí sundali a doporučili, pokud to bude bolet, navštívit ortopedii. Ze začátku jsem neměla potřebu, a pak jsem byla skoro celý prosinec nemocná, ale modřina nemizela a kotník začal opět bolet více.
21.1 2013 jsem byla objednaná na ortopedii. Odcházela jsem odtamtuď se zvláštním pocitem. Byla jsem ráda, že vím co stím kotníkem mám, ale zároveň s velkým strachem.
Bylo mi řečeno, že mám natržený vazy, který drží pohromadě jen snad silou mojí vůle.. Musela jsem začít cvičit na rotopedu, první den 5 minut a pak každý den přidávat po minutě, bez zátěže, prostě jen na prázdno. Horší je to, že na 75% půjdu pod kudlu.. Prostě na operaci aby mi je znovu udělali.
Dneska už cvičím na rotopedu 14 minut denně ( 2 dny jsem vynechala, neměla jsem rotoped ) a bolest toho kotníku mě nutí to rozdělit na polovinu. Modřinu tam mám pořád.. Už 3 měsíce mám na noze modřinu, která bolí a nechce zmizet. Jediný co mi pomáhá je ortéza co mi napsali na té ortopedii. Díky ní, na tu nohu nekulhám ( jenom občas na ní kulhám ) a necítím tak velkou bolest. Teď se to ale nějak horší... Za měsíc jdu na kontrolu a říct jestli to pomohlo...
Už ted vím, co tam asi řeknu, ale i tak mám strach..
Nevadí mi, že jdu na operaci, to mi je upřímně fuk. Problém je ta nemocnice. Mám z nich strach. Jenom z toho prostředí. Já vím, je to divný, bát se nemocnice. Každý si řekne, že se jí bojí, ale lidi se bojí co tam zažijou. Toho se já nebojím... zažila jsem tolik vyšetření a všeho možného... To mi nevadí, já se bojím toho prostředí. Mám to asi po títovi, taky se jich bojí.

Nu... chtěla jsem se jenom vykecat, protože to už v sobě dusím nějakou dobu a neměla jsem si o tom ským pokecat... Možná vás to nezajímá, což chápu, ale i tak jsem měla potřebu to někam napsat.

Narumi...